Úvaha nad několika citáty osobností lidské civilizace

Opravdu jsme HOMO SAPIENS SAPIENS ? Cesta od zrodu velké myšlenky v mozcích jedinců k jejímu vyslovení je krátká až neskutečně, proti lopotnému klopýtání na cestě ji uznat a nadřadit jako zákon lidské civilizace.

1) z novověké filosofie
Lidstvo mohlo v sobě cítit tento výrok milióny let, nežli bylo vysloveno a rozšířeno tak, jak jej řekl Jean Jaques Rousseau (1712-1778).
Pohleďte na tento výrok hodný obra skrytého v malém člověku: "Člověk se rodí svoboden, ale všude je v okovech"

......a na jeho trnitou cestu skrze lidské mozky pohřbívající mrtvolnost neuznat jej v nové podobě za právo lidstva....Trvalo to až do 10.12.1948, kdy je tato myšlenka o svobodě člověka s až nadrozměrovým chápáním její zranitelnosti, uzákoněna do podoby v článku I. Všeobecné deklarace lidských práv :

"Všichni lidé rodí se svobodni a sobě rovni co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství"

...a kolik klacků pod nohy je jí denně házeno.............

2) ze středověké filosofie
Mistr Jan Hus (asi 1369 / 1370 Husinec – 6. července 1415 Kostnice) a jeho výrok o pravdě z desky na malém kostelu v Praze, vedle Poštovního muzea:

"HLEDEJ pravdy, SLYŠ pravdu, UČ se pravdě, MILUJ pravdu, PRAV pravdu, DRŽ pravdu, BRAŇ pravdy až do smrti."

Já osobně považuji M.J.Husa za velikého filosofa nejen své doby, ale rčením o pravdě překonává podle mého názoru duchovní záběr všech rozměrů až k absolutní pravdě.(viz obrázky - můj nákres i záběru osobnosti v časoprostorech).
Mohu jenom odtušit co se odehrávalo v jeho nitru v oněch těžkých dobách, zejména v pozici, do které se dostal právě morální obhajobou onoho svého rčení o pravdě a to i přes to, že na pomoc Boží už se v závěru svého života nemohl spoléhat, ale na pravdu a její obhajobu jako ideový vrchol ano.
Usoudil jsem, že tehdy nalezl skutečný ideový vrchol lidstva a nadřadil jej vlastně Bohu, neb neříká HLEDEJ Boha, SLYŠ Boha,......atd, ale namísto toho již dříve cituje pravdu a také za ní umírá na hořící hranici. Kdoví jak to v prolínajících se světech kde a jak bylo a co bylo v mozcích soudců největším proviněním. Možná právě ona obhajoba pravdy nad Boha, byla to nejkacířštější co na něm bylo shledáno.
Jistě, mnoho velikánů lidských dějin uznávalo pravdu a jejich výroky byly zaznamenány. Nepoložili však za ni život v tak těžké zkoušce jako M.J.Hus a jeho následovníci (kráčí za ním až do našeho věku např. Jan Palach a řada dalších po něm, cca skoro deset sebeobětí jen u nás a boj o ni smetává dogmata, ideologie i tupost rozumu světa ve hře falešných hráčů o své vlastní životy.).
Příště doplním zajímavý postřeh souvislostí mezi M.J.Husem a J. Palachem.



Jen pro srovnání s bodem 1), pravda není jako právo uvedená takto výslovně ani v následujících 30ti bodech stručné deklarace lidských práv - viz http://www.detskaprava.cz/poznej/vdlprav.htm


Zkrácená verze Všeobecné deklarace lidských práv

1. Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní v důstojnosti a právech.
2. Všichni mají stejná práva navzdory rozdílnostem, např. rasy, barvy kůže, pohlaví, náboženství aj.
3. Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost.
4. Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; nikdo nesmí brát někoho do otroctví.
5. Nikdo nesmí být podrobován mučení nebo krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení.
6. Každý má právo na stejné zacházení podle zákona a před zákonem.
7. Všichni si jsou před zákonem rovni a mají právo na stejnou zákonnou ochranu.
8. Každý má právo na účinnou právní pomoc, nejsou-li jeho práva respektována.
9. Nikdo nesmí být svévolně zatčen, zadržen nebo vyhoštěn.
10. Každý má právo na spravedlivý soud.
11. Každý, kdo je obviněn, má právo být považován za nevinného, pokud není jeho vina prokázána.
12. Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst.
13. Každý má právo se volně pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř určitého státu.
14. Každý má právo v případě nespravedlivého pronásledování hledat ochranu a útočiště v jiné zemi.
15. Každý má právo na státní příslušnost.
16. Každý, jakmile dosáhl plnoletosti, má právo uzavřít sňatek a založit rodinu.
17. Každý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s ostatními. Nikdo nesmí být svévolně majetku zbaven.
18. Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.
19. Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu a právo na informace.
20. Každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování.
21. Každý má právo, aby se zúčastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců.
22. Každý má právo na sociální zabezpečení.
23. Každý má nárok na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, stejný plat za stejnou práci a na ochranu proti nezaměstnanosti.
24. Každý má právo na odpočinek a zotavení.
25. Každý má nárok na životní úroveň přiměřenou zdraví a blahobytu jeho i rodiny.
26. Každý má právo na vzdělání.
27. Každý má právo účastnit se kulturního života společnosti.
28. Každý má právo na „sociální řád“ zaručující lidská práva a musí takový řád respektovat.
29. Každý musí respektovat práva ostatních, společnost a veřejný majetek.
30. Nikdo nemá právo upírat někomu žádné z uvedených práv.



© 2002 - 2006

opět mi byl ukraden celý článek a tak jej překopírovávám znovu ze svého notebooku s dalším časem:

18:59 4.12.2008
13:51 4.12.2008-pokračování o souvislosti mezi M.J.Husem a J.Palachem


Stál jsem jednoho dne u místa kde tragicky manifestoval svým tělem, za pravdu a za nás za všechny, celou svojí bytostí coby hořící pochodní, student filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, a to před budovou Národního muzea u kaskádové kašny kde je na chodníku umělecky do bronzu odlitý ohořelý kříž se jmény prvních dvou obětí lží SSSR o socialismu - Jana Placha a Jana Zajíce. Manifestovali jako první protest proti lžím, lžím socialismu diktovaných agresivním zrádcem ideálů lidstva, totalitářem na pravdu, agresorem proti světovému míru a svobodám národů. Manifestovali proti SSSR a jím dosazenému pookupačnímu prezidentu naší ČSSR, Gustávu Husákovi, který ač měl symbolicky 2x ve svém celém jménu jméno Hus a to jedenkrát i v ruském jazyce, přesto byl zrádcem pravdy národu Mistra Jana Husa. To jen symbolicky dokumentuje jak znetvořený socialismus do vývozní podoby od SSSR to byl. Ač převeden do rusko-české podoby byl falešný a ovládaný agresivním "rudým papežencem" oproti čistotě byť ještě katolického, středověkého ducha M.J.Husa. Ano to dokumentovalo, že pod nadvládou rusonárodů, zejména na Rusi se Husů rodit nemůže už pro totalitní systém v rusonárodech samých, kdy ač jsou citováni velikáni jejich rozbřesků humanismu jako hrabě L.N.Tolstoj, přec byli ve válce a zabíjeli ve jménu tohoto a i možná následujícího velkoruského řádu. Inu humanismus po rusku!
Pak jsem jakoby pocítil nutkání se otočit zády k pomníčku a pohledět vzhůru na protější zeď budovy Národního muzea, kam i stříleli vojáci okupačních vojsk. Jsou tam jména významných osobností světa i českého národa. A najednou jsem si uvědomil, že je tam jméno Jan Hus!
Ano, Jan Palach skutečně našel místo svého protestního činu před jménem Mistra Jana Husa. Zda tak byl osudově naveden, či zda tak volil zúmyslně nevím a možná to neví nikdo. Zůstává to však symbolickým faktem, který mne nutil do zamyšlení.
M.J.Hus v 15. století usiloval o nápravu poměrů v zahnívající západní církvi a křesťanském učení. Byl prohlášen za kacíře a za tuto činnost upálen, protože nebyl ochoten ustoupit z pozic skutečné pravdy.
Po více jak 550ti letech (pokud se nemýlím) se totéž opakuje v protikladu.
Komunistická strana Československa, jediná internacionální komunistická strana na našem území a v našem společném státě Čechů a Slováků, se pokouší s pomocí představitelů obou národů o totéž. O socialismus s lidskou tváří !!! Rudý papeženec zve několikrát na "koncil", ale není spokojen. Nazývá nás, Čechy a Slováky podporujícími obrodný proces ve společnosti REVIZIONISTY, což je totéž jinak jako kdyby řekl KACÍŘI. Vnucuje nám neplánované vojenské cvičení na našem území. Souhlasili jsme. Nechce ale odejít a pracující lidé si stěžují na porušování dohod. Odjíždí tedy, ale pokouší se zpětně poté překročit vojensky hranice a je mu zabráněno. Poté po čase přichází světu známá, zákeřná, falešná a zrádná agrese od SSSR s dalšími jeho vazaly PLR,BLR,MLR,NDR .
Unáší některé naše státní představitele z naší země za pomoci fyzického násilí
a za pomoci svých agentů, armády a vlastizrádců se pokouší nastolit loutkovou vládu. Lid drží s KSČ a protestuje masově v ulicích i na pracovištích.
Za mimořádně těžkých podmínek se schází mimořádný sjezd KSČ, tzv. Vysočanský sjezd. Akce zrady SSSR je drtivou většinou odsouzena a je požadováno ukončení okupace.
Celá zrada je umocněna dodnes nijak nevysvětleným prolnutím jiného světa do našeho původního a to Rusonárody ovládaného světa, který nemá jednotnou internacionální komunistickou stranu jako náš svět KSČ, ale má rozloženou komunistickou stranu do národních sekcí po svém Sovětském vzoru zrady internacionalismu u sebe sama!!! Objevuje se jakási Komunistická strana Slovenska, která podle stanov naší KSČ neexistuje. Za pomoci okupačních vojsk a Gustáva Husáka rozkládá stát a aparát KSČ až je G. Husák po L. Svobodovi dosazen do čela státu.
Jak měli asi pracovat, učit se a myslet vysokoškolští studenti, zejména filosofické fakulty, když ani takovéto veletoče zrady SSSR z prolnutých okupovaných světů Sovětským agresorem, nemohly být logicky bez odhalení vyšších utajovaných pravd dány do souladu s našimy , ale i celospolečenskými a i dokonce s veškerými do té doby obecně znalými zákony?
Obrovský rozpor mezi pravdou a lží, mezi právem a bezprávím, demokracií a totalitou, mezi komunisty a zrádci komunismu, musel zanechat v lidských duších střet, který každý nebyl schopen až ochoten tolerovat. A tak se stalo, že západ upaloval za pravdu a východ doháněl k upálení.
Řeknete, dnes je jiná doba, jiná generace. Možná ano, možná ne. Pracoval jsem nuceně se skupinou tzv. "pracovníků" z oněch rusonárodů. Již jsem o tom na internetu publikoval. Co jsem však dodnes nepublikoval, byla má diskuze s jedním z nich, kdy jsem poukázal na sovětskou okupaci ČSSR v roce 1968 a na následné oběti z doby jejich okupace již za tzv. normalizace (to je období, kdy se lež snaží převléci za pravdu a stát se celospolečensky uznanou "pravdou").Poukázal jsem na oběti, které se dobrovolně upalovali na protest proti tomuto stavu společenské lži a okupace našeho národa. Víte co mne řekl? Hm...kolik jich bylo? Když jsem mu odpověděl tak mávl rukou, jako že to nestojí za řeč. Je tedy jiná doba ??? Možná pro nás, ale pro ně.....

(fotografie k tomuto článku se budu snažit doplnit do obrázků příslušné kategorie)



(více)
02.12.2008 15:11 | 0 komentářů | Autor: Dalibor Zvolský | stálý odkaz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se