« Úvod | Jak jsem byl prolnut z... »

Trapná situace v dětství, až po zážitky současné


Další z mých rozporů:



Trapná situace v dětství až po zážitky současné


Na základní devítileté škole jsem měl mnohé dobré kamarády ve třídě. Jedním z nich byl i Kurt Simonics (opraveno, promiň Kurte, pokud jsi to četl, nevím jak je to možné), jehož maminka byla v místě zároveň jednou z obvodních lékařek.


Kteréhosi roku a dne (okolo r. 1965), když probíhala jarní Matějská pouť, jsem byl Kurtem pozván na společný výlet na Matějskou pouť do Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF), který prostorově navazuje na známou Stromovku v Praze 7.


Požádal jsem tedy doma o povolení a finanční příspěvek. Maminka mi mohla dát pouze 5,- Kčs, tehdy tuším ještě papírovou bankovku, neb platy byly menší a ceny rovněž. Za 5,20-Kčs se dal např. pořídit velký bochník chleba Šumava. S penězi jsem dorazil k bydlišti Kurta a jeho maminka nejprve učinila dotaz, jak jsem na tom finančně, a poté zcela jako bych byl člen její rodiny dorovnala mé finance na stejnou částku jakou od ní disponoval Kurt. Mile mne to překvapilo a mohli jsme vyrazit. Maminka Kurta vlastnila osobní automobil a tak to byl dvojí zážitek, neb tehdy osobních automobilů v rodinách bylo jako šafránu a který kluk by si nepřál svézt se automobilem. V PKOJF jsme s Kurtem absolvovali různé atrakce, vše oba stejně a tedy jsme i utráceli oba stejně. Pamatuji se, že jsme např. absolvovali jízdu na tobogánu za 1,- Kčs atd. Na konci našeho povyražení, když už byl čas k odjezdu, nám jeho maminka najednou řekla: "Tak a teď kluci spočítejte vaše peníze". Stalo se. Většinu jsme utratili, ale přesto nějaké drobné kovové mince byly ještě v našich kapsách. Měli jsme se dopočítat tedy oba ke stejné částce. Já jsem nahlásil částku a Kurt také. A zavládl nesmírný trapas.....já měl o 1,- Kčs více!!! Bylo mi nesmírně trapně a nevěděl jsem co mám dělat, neb jsem skutečně od maminky dostal jen těch 5,-Kčs ani o korunu více a nyní to mohlo vypadat, že jsem něco zatajil. Teoreticky se mohla splést i protistrana při vracení peněz, ale na to bych moc nespoléhal. Tedy jsem odjížděl domů s rozporem, který se mi však projevoval i v budoucnosti.....


Co se mi např. dělo i v dospělosti? No byl jsem na tom tak bídně (posametové období po r. 1989), že jsem věděl poměrně přesně kolik mám i drobných peněz o bankovkách ani nemluvě, pokud jsem nějakou vůbec měl, zejména před termíny výplaty mzdy. Ale stávalo se mi, že jdu po ulici a vím že v kapse nemám žádnou bankovku a ejhle....nahmatám např. 50,-Kč, 100,-Kč......Věděl jsem na 100%, že to nejsou mé peníze, ale byly v mé kapse, nebo dokonce i v peněžence, a já nevěděl od koho a jak se mi tam dostaly. Protože jsem se po Sametu rozhodl, že vyzkouším, zda se dá žít až 100% poctivě v našem zřízení, když se nám od starších a zkušenějších občanů dříve mylně říkalo heslo "Že kdo nekrade denně ani hodinu, ten okrádá svoji rodinu", tak jsem chtěl od nuly zkusit z poctivé práce vybudovat svůj blahobyt. Se slovy, že mi nesmrdí žádná poctivá práce jsem se od metaře, uklizeče, zahradníka atd...dopracoval k dnešnímu dělníkovi ve slévárně. A takto podivně získané prostředky jsem se rozhodl ukládat na jedno místo, jako neznámé prostředky mne vlastně jen půjčené. Využívám jich dodnes jako krizového fondu a činní cca 2.000,- Kč. Ty prostředky, které mne "omylem" došly na mé konto u spořitelny jsem nechal příkazem věnovat nějaké charitativní organizaci, jejichž četné adresy lze přímo u zmíněné organizace obdržet. Většinou jsem i zrušil celé takové konto a založil si jiné s patřičnou informací vedení oné pobočky, případně organizace. Také to obnášelo několik tisíc. Po čase to přestalo.


Uvědomoval jsem si totiž onen nebezpečný "návyk" kdy by se i někdo mohl takovýmto způsobem člověka vmanipulovat např. do takto tajně jakoby placeného agenta (viz můj článek na blogu:"Jak jsem se stal tajným aniž jsem o tom věděl"), vypěstovávat si tip na budoucího špiona= když vám mizí a objevují se takto peníze, může to být i dokument, droga atp... a ve spojení s např. cestou do zahraničí se už také nemusíte vrátit zpět aniž by vám kdokoliv věřil, že jste o tom či onom nalezeném ve svých věcech nevěděli!!! O průkaznosti konta ani nemluvě, když se ani vy nedozvíte odkud peníze přišly, neb se jaksi splete bankomat a v bankovní organizaci je vše v nejlepším pořádku a navíc vám jejich zaměstnanec řekne onu pro mne památnou větu: "Buďte rád!" - zanedlouho už tam nepracoval. Ten systém totiž nestačil podchytit všechny rozměry ve kterých jsem se pohyboval a z kterých jsem měl kontrolní lístky a když jsme se na to podívali, tak jim to sice souhlasilo ale ne podle všech mojich lístků.Ten pohyb v rozměrech je ale pěkná mrcha!!! Takže jak vidno, jsem sice na úrovni sociálně nejslabší třídy či vrstvy obyvatelstva, ale mnohý boháč se se mnou nemůže měřit po stránce morálního přístupu k naší vlasti a její ekonomice. Už jen tím, že jsem dodnes nevzal žádnou podporu, byť mi byla poukazována a musel jsem písemně stvrdit, že ji skutečně odmítám, s tím, že chci poctivou práci!!! Což se o mnohých, i těch méně majetných říci nedá.


Vycházím z prosté úvahy o potřebnosti společenské dělby práce a z toho, že dosud nelze vše nahradit strojovou prací a tudíž by společnost měla za poctivou práci u všech profesí nastolit minimálně vztah odměn solidní civilizační úrovně (na přelomu 20.-21. století v regionu Evropa) umožňující člověku až reprodukci rozšířenou. Mohu Vám jen říci, že je to na knihu, jaké věci se mohou lidem dít dokonce shůry od "Velkého rodiče", tedy našeho státu, který by měl myslet vskutku jako skvělý rodič a ne jako zločinec hodný potrestání. Chápu však přetrvávající neviditelné okupační nitky, které mají své dopady na životy, morálku, ekonomiku i filosofii mnoha občanů. Nehodlám činit z nouze ctnost, ale mohu vskutku říci, že po duchovní morální stránce se cítím mnohem lépe, nežli v dobách dřívějších = datováno od osudného učení číšníkem v hotelu International Praha v letech 1968-1971 a dále až do své, pravděpodobně již druhé smrti v roce 1988. Není to dnes sice žádná procházka růžovým sadem, ale jsou i tací, co jsou na tom z mnoha pohledů ještě hůře, byť tak navenek nevypadají.


27.02.2011 19:15 | Autor: Dalibor Zvolský | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se