« Úvod | A co když je důvod svě... »

Jak jsem se stal tajným aniž jsem o tom věděl

I tento příběh je volné pokračování mých posmrtných zážitků v naší společnosti. Pro zcizení původního chronologického pokračování tedy asi budu psát formou volných příběhových čláků napřeskáčku.

Doba posametová přinášela jako každá revoluce spousty zcela nových informací. Jak to co se úspěšně tajilo a věděl to snad každý tak i to co každý netušil. Jednoho dne jsem se z našich masmédií dozvěděl ústy exministra Richarda Sachera, že lidé mohli být u StB aniž o tom věděli. V mozkovně mi to vyvolalo neskutečný podiv nad tímto velmi závažným rčením. Tím však nebyl konec mého překvapení. Některého dne poté jsem navštívil rodiče v Modřanech a dozvěděl se od máti, že jsem u StB a otec u toho stál a sledoval co já na to. Zcela dobře učinil, neb můj údiv byl nefalšovaný. Odvětil jsem máti, že bych snad o něčem takovém musel alespoň sám vědět. Tím skončila v této věci rodinná debata. Jen motivován tím co jsem se dozvěděl a uvědomiv si nebezpečí šířící se fámy, kdy má maminka pokud vím byla zcela pravdomluvná, jsem se rozhodl i v této osobní věci něco činit. Nejdříve jsem napsal dopis adresovaný tehdejšímu ÚV KSČ coby stále dominantní organizaci s centrální mocí, ve kterém jsem upozornil na výrok exministra vnitra R. Sachera a možnost možná největší defraudace státních peněz v našich dějinách umělým zařazením nic netušících občanů ČSSR na listiny StB jako jejích členů či pomahačů a tím také na výplatní listiny, neb každý byl odměňován - od toho nejnižšího pomocníka VB až po nevyšší špiónské eso. Logicky to ovšem také za tyto "živé duše" inkasoval. Kam to mizelo nevíme, jen můžeme odhadovat, že na zvýšení životní úrovně některých příslušníků MV či na financování nelegálních akcí téže organizace. Jsme malí na to, abychom to zjistili. Další akce se mi naskytla, když jsem byl od DFK - Demokratické fórum komunistů, na návštěvě v parlamentu a měl možnost o přestávce osobně hovořit s panem exministrem vnitra R. Sacherem. Položil jsem mu tehdy otázku "Jak je možné, že mohli být lidé u StB aniž o tom věděli?" což sdělil veřejně v masmédiích. Byl velmi fér a otevřený a jeho odpověď zněla ."Vnitro nemůže mít morálku na prvním místě". Musím končit, takže možná něco dopíši příště.


---------------------------------------------------------


Zde vkládám 11:02 27.6.2009 zprávičku, že jsem dnes do obrázků chtěl vložit můj přeskenovaný dopis na ÚV KSČ (tehdy stále ještě viditelně mocnou organizaci ve státě-poté jen už mocnou u těch kterým to uvažuje logicky v nelogických rozporech dění okolo nás) a ani na několik pokusů mne to  pro vás tento dokument nevložilo do obrázků!!! Budu průběžně zkoušt i nadále. Pokud se mi to podaří, tak vězte, že dole otisklé razítko by mělo dle mého názoru být jiné, a to z ÚV KSČ v původním sídle na Nábřeží L. Svobody. Vím, že jsem tam v té době nějaký dopis nesl, ale nejsem si 100% jist zda tento. Vzhledem k zcizování mé korespondence a věcí i peněz v bytě i přez neporušený zámek  nemohu toto vyloučit (rodný list, dopis tiskové agentuře SSSR s mým návrhem na podporu neutrality naší ČSSR a vytvoření pásma neutrálních států napříč Evropou jako pásma míru, důvěry a prosperity  předaného mnou osobně oproti potvrzení cca v r. 1991, a další), jakož i záměnu tisku i dokumentů za zdánlivé originály co jsem vlastnil, ale nyní s chybějícími některými původními udaji (časopis. Katolická žena z r. 1938, 100+1 z roku 1969, filosof. slovník nakl. Svoboda Praha 1981, jeden z pražských denníků zdarma buďto 24 hodin nebo Metro-kde zmizel celý článek rozhovoru s česko-čínským manželským párem žijícím v Praze atd.).I toto mé sdělení může být pro některé z vás poučné již jen tím, že budete vědět, že se takové věci dějí a v případě, že postihnou tyto nešvary i vás a okolí se z vás bude snažit udělat mrtvolu v podobě slabomyslného člověka, zejména když se odmítnete mnohokrát upsat tajným silám, tak vám může toto vědění, že se toto děje v různých formách i jiným, pomoci zachránit i duševní vyrovnanost (tyto snahy jsem zažil od okolí vícekrát a vesměs se jednalo o bytosti s kterými bych na pivo nezašel!!! a to jsem byl i s  férovým odd. kolegou pracujícím u StB!!!). 


-------------------------------------------------------------------


 sobota 7.2.2009 doplnuji další část: Na závěr rozhovoru mi podával ruku se slovy "Mír" a já nepokládajíc toto za žádnou hráčskou slovní vazbu, tedy i možnou dvosmyslnost, jsem mu podal ruku a od té doby už jsem se s ním osobně nesetkal, ale tíhu jeho pravdomluvných slov si ponesu až za hrob. Uvědomil jsem si, že obyčejný občan, nikde neupsaný a tím i nemající z tohoto titulu širší možnosti a hrubší lokte ve společnosti, nemá prakticky kam se dovolat spravedlnosti. Tím sloupem obrany a střežení zákonnosti i morálky ve společnosti mělo být právě vnitro. Další období mne ukázalo, že jeho slova jsou naprosto pravdivá. Přehmaty vnitra k mé osobě a to již od dětství, jak mne vysvítá z dalších nesrovnalostí, zejména ve falešné evidenci obyvatel, tedy vydávání průkazů totožnosti cizím osobám, i asi jiným státním příslušníkům infiltrovaných do našich řad, jakož i jiným československým i českým občanům se mi počala odvíjet zejména poté, co mi došel na poštu doporučený dopis s modrým pruhem od finančního úřadu v Praze 10. opět musím končit, takže snad další část příště. Úterý, 10 února 2009 Převzal jsem tedy dopis nechápajíc, co mi může chtít finanční úřad. Záhy jsem pochopil. Po otevření se na mne usmála složenka na zaplacení desetisícových částek a účel mne vysvětlil text dopisu. Stručně mne oznamoval, že mám uhradit dlužnou částku, které původ tkví v doplatku daní za uplynulý kalendářní rok za mé soukromé podnikání. Blbost. Zareagoval jsem v duchu, šotek zaúřadoval. Nejsem podnikatel a nepodnikám. Raději jsem však zašel na finanční úřad v Praze 10, sídlící tehdy v budově OÚ Prahy 10, Vršovická 68 (dříve Třída SNB a ještě dřívěji Třída krále Jiřího). Zaťukám a na vyzvání vkráčím do příslušné kanceláře. Po pozdravech přecházím k věci a říkám :" paní Jetlebová, tady jsem od vás dostal dopis, ale to bude nějaký omyl " . Paní Jetlebová mi mile povídá : " kdepak omyl, pane Zvolský, to je v pořádku" "Ne , ne , je to jistě omyl " já opět na to. Byl jsem vyzván abych usedl a paní Jetlebová vzala do ruky svůj úřední kalendář, lehce v něm zalistovala a pravila mi kdy jsem u ní byl v kanceláři (nebylo to tuším déle nežli měsíc zpět od této mé skutečné návštěvy) a asi pobavena mojí sklerozou dodala ." ...no a hovořili jsme spolu přece o tom !!!" Doufám, že postřehla dobře můj údiv, vzápětí navíc ještě mnou slovně doložený pravdivým tvrzením, že jsem v uvedené období u ní vůbec nebyl a vůbec proč bych s ní měl hovořit o nějakých daních za mé podnikání když nepodnikám a nemám ani na podnikání žádné oprávnění, dokonce jsem snad v té době byl zaměstnán v bance, kde pro přijetí byl striktní zákaz provádění podnikatelské činnosti, nebo jsem byl jinde, ale rozhodně jsem nepodnikal. Bránil jsem svoji pravdu úspěšně až paní Jetlebová znejistěla a se slovy : "tak my se na to ještě podíváme" ode mne vzala předmětnou obsílku a rozloučili jsme se. Došlo mi, že dotyčná osoba podnikající na mé jméno, příjmení, adresu bydliště atd. navíc zcela shodně vypadá jako já. Paní Jetlebová vůbec nezaregistrovala změnu a nereagovala např. slovy : "pane Zvolský, byla tady osoba mající naprosto shodné údaje totožnosti atd. ale vypadala tak a tak....". Nic takového se však z její strany nestalo, takže dvojník jako vyšitý. Uvědomil jsem si, že to může býti následek několikanásobného vykrádání mého dekretovaného a obývaného bytu. Také podivné zmizení rodného listu, jednoho ze dvou které jsem měl doma a poté i třetího, který jsem si nechal nově vystavit v místě svého narození- Domažlicích, by mohly být vodítkem jak získat cizí totožnost. Toto ovšem v obou případech za pomoci organizace Ministerstva vnitra. Jeden z logických důkazů proti této organizaci spočíval na příhodě s vydáním mého nového občanského průkazu, stalo se to tuším v době krátce posametové, kdy jsme byli obyvateli ČSFR. Tehdy mne končila platnost starého OP a vyvstala nutnost si jej vymněnit. Tehdy bylo zapotřebí mít 2 své podobenky předepsaného formátu na OP, svůj rodný list, vyplněný formulář a tuším kolek příslušné hodnoty.Pořídil jsem si tedy potřebné a odkráčel do Kodaňské ul. kde bylo příslušné odd. pro vydávání nových OP. pokračování snad opět příště. Středa, 11.02.2009 Jak se krade lidská totožnost ------------------------------------------- Na místním oddělení evidence obyvatel v Kodaňské ulici jsem se postavil do fronty a čekal až na mne dojde řada. Zatím provedeme ještě vzpomínku na jeden důležitý detail. Doma jsem musel volit mezi dvěma rodnými listy, které jsem měl doma k dispozici. Ani jeden z těchto rodných listů nebyl vyzvednut mojí osobou na úřadech, ale pocházely z archivovaných dokladů u rodičů, které jsem po svém odstěhování získal k dispozici. Jeden z rodných listů (je ofocený v obrázcích) byl podlepený bankovní páskou, neb se rozpadal na čtyři díly. Již jednou jej ode mne odmítali na úřadech převzít. Druhý byl v lepším stavu a bylo v něm o něco více údajů. Např. i to, že jsem byl jako dítě pokřtěný a že mým kmotrem byl můj dědeček Rudolf Krůs. Byl na něm také vyobrazen nějaký kříž, tuším, že dvojitý, možná i rovný trojkříž. Tento rodný list jsem tedy vzal sebou k výmněně OP. U okénka jsem předal vše potřebné včetně rodného listu a byl jsem informován kdy mám přijít pro nový OP. Tuším, že to bylo za týden. Po týdnu jsem se tedy dostavil pro nový OP a obdržel jej. Mechanicky jsem vzal i rodný list a kráčím k domovu. Když tu najednou si uvědomuji, že něco není v pořádku. Vyndavám mne předaný rodný list a ejhle. Zpět mne byl předán jiný rodný list nežli jsem odevzdal. Byl mi předán rodný list který byl podlepený bankovní páskou a který jsem měl mít doma. No to jsem zvědav co mne čeká doma, pomyslil jsem si. Buďto existují dva shodné staré, poškozené rodné listy, nebo jsem byl vykraden. Doma zjišťuji, že skutečně došlo ke krádeži rodného listu a tento mne ukradený mi byl pracovníky ministerstva vnitra předán, zatímco onen mnou předaný tedy musel zůstat někomu z uvedené organizace lidově řečeno za nehty. A dokažte to !!! Sám proti vnitru. Nechal jsem to tedy být, ponaučen, jak poctivé vnitro může být. Rozhodl jsem se, že si pořídím nový rodný list, první o který požádám sám a nechám si jej vystavit. Odjel jsem tedy do Domažlic na matriku a požádal o vystavení rodného listu. Byl mi bez problému vystaven a já jej po příjezdu domů do Prahy uložil do svých dokumentů a listin. Po nějakém čase jsem náhodně zjistil, že i tento nový rodný list mi byl odcizen!!! To už jsem tedy vzdal a od té doby jsem bez rodného listu, mám jen ten sporný exemplář. Vskutku zajímavé, jak stoupla cena mé totožnosti mezi pomahači či přímo zaměstnanci MV. Začal jsem se zajímat čím tak mohu být zajímavý svojí maličkostí, že se mi ztrácí rodné listy, ukradli mi v průběhu žití tuším i cca4- 5 řidičských průkazů a odcizili ještě cca 2-3 OP. Měl jsem období ve svém předchozím životě, že by pes ode mne nevzal kůrku, jak se lidově říká a končilo to vraždou mé osoby v jednu z pěti středečních dní měsíce srpna roku 1988. Musím říci, že jsem si posmrtně velmi oddechl z řízení mých životních kroků systémem o kterém mne nebylo do té doby nic známo. Ale to je jiná kapitola. Až právě věta, kterou vyřkl exministr R. Sacher do masmédií a následně to co jsem vyslechl od své maminky, mi počalo dávat jakousi nit, vedoucí k možnému motivu. To, že jsem byl cca čtyřikrát lákán ke spolupráci s organizací ministerstva vnitra (alespoň odhaduji jako laik, že jiná organizace toto nezastřešovala) by poté nasvědčovalo, že zde může být jádro věci. pokračování snad opět příště.


06.02.2009 17:40 | Autor: Dalibor Zvolský | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se